English Español Français Deutsch Italiano Český Polski Русский Română Українська Português Eesti 中文

Knihy a články o evoluci Vesmírného Vědomí.
Pro zájemce o metody duchovní seberealizace, poznání Boha.

 
10 lekce
 

Rádžajóga a buddhijóga/10 lekce


10 lekce

Úvodní meditace.

Psychofyzická cvičení — od této lekce provádíme pouze tři cvičení: smíření, obdarování a probuzení

Meditace Latihan a spontánní tanec.

Relaxace v poloze poloviční želvy, potom v druhé variantě krokodýlí polohy.

Mantry pro čakry.

Tetraedry.

Šavásana 15-20 min.

Cvičení proti únavě očí.

Vstaneme. S pootevřenýma očima, jejichž rozostřený pohled směřuje dolů, se soustředíme do očních bulv a do lebky na úrovni obočí. Potom soustředíme pozornost dozadu do dolní části lebky, kde se nachází prodloužená mícha. Mezi těmito dvěma oblastmi mnohokrát přeneseme koncentraci. Potom je dobře procítíme. Je pravda, že v prvním případě vzniká ostrý, tvrdý, nepříjemný stav a v druhém jemný, měkký? (Tak velmi jednoduše odstraňujeme únavu očí a poskytujeme jim odpočinek.)

Pohled z anáhaty.

Nyní se podíváme vnitřním zrakem z oblasti prodloužené míchy (části mozku navazující na míchu) dolů po sušumně do anáhaty. (Sušumna je hlavní meridián, který jde od zátylku dolů po páteři ke kostrčí; běžně mívá sušumna přibližně průměr páteře.)

Díváme se z anáhaty dopředu. Musí se nám dostavit pocit, že se díváme zároveň ze dvou míst — z očí a z anáhaty. Zdůrazňuji, že jde o způsob nazírání, ne o "viděni", i když je také možné dívat se čakrami a vidět materiální předměty (toto umění na příklad ovládá indický fakir Šarkar).

Pro některé z nás toto cvičení není obtížné. I bez něho se umíme dívat na svět z anáhaty. Ale pro některé bude znamenat mnoho úsilí, zvláště pro lidi ádžnické.

Můžeme také chybovat tak, že se díváme z ádžni do anáhaty. Tak se pohled z anáhaty nedaří.

Nyní budeme toto cvičení praktikovat při jakékoli příležitosti: při chůzi, za jízdy v dopravních prostředcích atd., ale zvláště při každém styku s lidmi. Nyní bezpodmínečně vstoupíme do anáhaty před každým kontaktem s lidmi, ať je to při nákupech, při vstupu do přeplněného autobusu, nebo při návštěvě u přátel. A když se setkáme, v duchu si v anáhatě řekněme: "Pokoj s vámi."

Podle toho, jak se cvičení naučíme, velmi brzy pochopíme, že všechno vidíme z anáhaty v jiném světle: tytéž události, které dříve vyvolávaly záchvaty hněvu, podráždění, nebo nás urážely, nyní nemají takový význam, anebo se dokonce stávají zábavnými. Všimněte si také, jak blízcí a milejší se nám stali všichni lidé. Nyní se bude v naší tváři mnohem častěji objevovat úsměv. Až přestaneme odsuzovat a dominující anáhata bude vyzařovat harmonické a jemné biopole (ve srovnání s ádžňou nebo manipúrou), budeme pro okolí přitažlivější. A na lásku nám budou odpovídat láskou. I ten nejhrubší a nejkrutější člověk změkne a stane se příjemnějším díky upřímné a srdečné lásce, kterou na něho nasměrujeme.

Nyní ještě jedno cvičení, vedoucí ke stejnému cíli. V představě spustíme celou hlavu do hrudního koše. Ústa, nos i oči máme nyní na hrudníku. Pohněme v duchu ústy a představme si, že něco říkáme. Učme se z hrudníku dívat.

Dokonalé lásce se nelze naučit, nezískáme-li tuto schopnost. Tato cvičení jsou nejdůležitější v celém kursu.

Meditace Kruh.

Postavíme se do kruhu, naladíme se na společnou harmonii a vzájemné sympatie a budeme se na sebe dívat z anáhaty. Naplňme se všichni společně jemnou radostí.

Teoretická část.

Naše nálada a také charakter našeho působení na emocionální sféru ostatních lidí závisí bezprostředně na tom, ze které čakry se díváme na svět. Nejobtížnější jsou z hlediska sociálně psychologického představitelé ádžnicko-manipúrního psychotypu, tj. ti lidé, kteří jsou stále soustředěni v ádžně a jejichž záporné emoce jsou podporovány manipúrou, která pracuje v patologickém režimu.

Kdo je trvale v anáhatě, je šťasten a štědře se dělí o své štěstí s ostatními.

Jak již bylo řečeno, problém psychické autoregulace se radikálně řeší právě schopností převádět podle potřeby koncentraci z jedné čakry do druhé. K tomu je také zapotřebí se naučit pozorovat se, neboli, jak říkal Gurdžijev, "sebevzpomínání" (84). Tím se míní, že člověk si musí trvale sám sebe uvědomovat, tj. stále kontrolovat svůj emocionální stav, neboli být si vědom, v jaké čakře se soustředí.

Nedovolme záporným emocím, aby nás ovládly, neztotožňujme se s nimi. Pamatujme si, že nemáme právo na hrubé emoce.

Stane-li se nám to přece, je zapotřebí se pokud možno co nejrychleji vzpamatovat a začít svou emoci pozorovat jakoby ze strany. Po chvíli si řekněme:

"Jak odporné! Jak nepříjemné!" A potom je třeba použít všechny metody psychické autoregulace, abychom se vrátili do světlého a radostného stavu.

Řiďme se přísně podle pravidla: nebudu se stýkat s lidmi, pokud jsem v zajetí záporných emocí.

Pouze o člověku schopném sebepozorování lze říci, že vede v pravém slova smyslu uvědomělý život (tj. trvale si sám sebe uvědomuje), na rozdíl od těch lidí, kteří se nechají unášet proudem reflexně vznikajících emocí a vášní.

 

<<< >>>
 
Hlavní stránkaKnihyČlánkyFilmyFotogalerieScreensaversNaše stránkyOdkazyO násKontakt