---

Rádžajóga a buddhijóga/Etika

---

První kurs

TEORETICKÁ ČÁST

Etika

Na cestě duchovního sebezdokonalování je nejdůležitější zaměření na etiku. Všechny ostatní složky duchovní práce tento hlavní směr pouze doplňují. Etické zdokonalování musí být trvale v centru instruktorovy pozornosti. Věnuje-li se například pozornost pouze hathajóze, vznikají často překvapivě ohavné mravní zvrácenosti: kultivuje se přezíravost, důležitost, odsuzování, rostou sektářské tendence.

V dobrých duchovních školách celého světa vznikla tradice začínat učení výkladem základních etických zásad. Žáci, kteří je nepřijmou, nejsou připuštěni k další práci.

Samozřejmě, že etické zásady si nelze osvojit za jeden nebo dva měsíce učení. Je to práce na celý život. Rozšíření životního obzoru, získávání stále nových poznatků o různých projevech života, osvojování dalších technik psychické autoregulace, trvalá sebekontrola nad činy, slovy i myšlenkami s cílem dosáhnout maximální etické čistoty, stále hlubší osvojování lásky k lidem a ke všem živým bytostem, rozvíjení moudrosti v procesu předávání získaných vědomostí ostatním, zdokonalování síly — to vše umožňuje časem pronikat do stále hlubších vrstev pravdy o duchovní dokonalosti, shazovat ze sebe zpočátku hrubé, povrchní, potom stále skrytější vrstvy nedokonalosti. Z tohoto hlediska můžeme posuzovat každé etické pravidlo i každé konkrétní přikázání.

Podívejme se, jak různí lidé chápou etiku. Někdo vyžaduje, aby "oni" nevypouštěli do řek nečisté odpadní vody. Jiný sám nezahodí ani malinký papírek v lese, aby neposkvrnil jeho přirozenou krásu, neutrhne luční kvítko, list ze stromu, ani travičku zbytečně, nešlápne na mravence, s velkou úctou přistupuje ke každému projevu Života, jak k broučkovi, tak k rostlině.

V průběhu celého učení, nejen na začátku prvního kursu, musí instruktor poskytovat žákům stále hlubší chápání etických zásad a vycházet při tom z konkrétních situací.

K celoživotnímu studiu etiky poslouží Nový zákon (88) a Bhagavadgíta (87).

Uvádíme příklady z historie etiky. Je možné také vyprávět o západní filozofii existencialismu, o jejím nepochopení smyslu života a o uctívání sebevraždy. Z východních filozofických směrů můžeme kriticky objasnit krajní individualismus sankhji (vyložený například v Mókšadharmě, jedné z knih Mahábháraty) a raného buddhismu a sledovat zmírňování tohoto akcentu v současném buddhismu (pomoci zde mohou instruktorovi vynikající práce L. S. Vasil'jeva: 12,13; viz též 27,37). Instruktor musí být také schopen vyložit kritický přehled vývoje etiky v dějinách křesťanství a jiných základních náboženských směrů (k přípravě lze využít následující literaturu: o křesťanství 7,22,26,32,36,39,47,48,60,62,66,72,75-79,88; o islámu 9,17,30,43,55,80,81; o zenu 1,45,57; o taoismu 29,73,82,92; o náboženstvích Indie 2,8,15-19,23,24,50,51,64,65,67,69-71,89,90,96; o náboženstvích Afriky 46,61; o šamanismu 35,83, viz též 33).

Uvedená témata dáváme v instruktorské praxi do souvislostí s konkrétními situacemi, na příklad v hovorech o sociální psychologii, sexuologii, estetice a také v odpovědích na otázky adeptů. Věnujeme dostatek času podrobnému výkladu dokonale propracovaného etického kodexu, jehož autory jsou nejlepší indičtí myslitelé. Zájem o indickou filozofii má v naší zemi bohatou tradici. Je proto také důležité představit zájemcům její nejlepší stránku.

Věnujeme se nyní základním etickým zásadám jógy, které zahrnujeme pod společný název jama (86,97,98,101,104).

První a nejdůležitější zásadou tohoto systému je ahinsa — neubližování. Je formulována takto: "Neubližovat pokud možno žádné živé bytosti činem, slovem ani myšlenkou."

Zamysleme se hluboce nad každým slovem. Je jasné, že zabíjet lidi a ubližovat jim není správné. Nesmíme působit bolest činem, ale ani slovem. Mnozí nebudou překvapeni názorem, že je lépe projevit vůči zlu shovívavost založenou na pochopení lidské nedokonalosti místo oplácení zla zlem. Ale jak se zachovat, jestliže nehrozí nebezpečí přímo nám, ale naší rodině nebo přátelům, a my nemáme jinou možnost obrany než použití hrubé síly? Vzpomeňme také na hrůzné válečné události. V případě napadení země se nelze vyhýbat vojenské povinnosti, stejně jako nelze odsuzovat práci lidí v oboru ochrany veřejného pořádku.

Vynikající teoretikové jógy, jako na příklad Mahátma Gándhí, uvádějí ahinsu kšatriji (bojovníka), který má svědomitě plnit svou povinnost bez vášně, tj. beze strachu, hněvu a jiných záporných emocí. Tuto myšlenku vyjadřuje jeden ze základních jógových textů, Bhagavadgíta, kde Krišna učí svého žáka Ardžunu, který pochybuje o smyslu své účasti v bitvě.

Stejně tak by bylo nesprávné učit dětí, aby v žádném případě neodporovaly zlu násilím. Pravou ahinsu může dodržovat jen skutečně silný člověk. Vnější dodržování této zásady může u slabého člověka dát vzniknout zbabělosti.

Každý člověk ve svém individuálním vývoji bezpodmínečně musí projít stádiem, v němž získá silnou vůli. Právě proto na příklad Jógananda učil ve svém ášramu děti bojovému umění (85). Samozřejmě, že silnou vůli nezískáváme jen bojovým uměním. Větší význam má umění obhajovat své světonázorové přesvědčení a čelit lži vždy a všude. Vyšším projevem silné vůle je schopnost přezírat vlastní bolest a soucítit s těmi, kdo nám ji působí (jako Ježíš na kříži).

V souvislosti se zásadou ahinsy přirozeně vzniká otázka o stravování. Vysoká morálka jógy vyžaduje soucitný vztah ke všemu živému. Proto důležitým pravidlem jóginů je vegetariánská strava, čímž se rozumí odmítání přímého i nepřímého ubližování vysoce vyvinutým živým organismům. Výjimku z tohoto pravidla můžeme učinit pouze v případech, kdy jiná strava není, nebo jinak nelze plně zabezpečit potřeby organismu.

Soudobá věda o výživě plně potvrzuje plnohodnotnost a účelnost vegetariánské stravy (včetně mléčných výrobků a vajec zařazených do pestrého jídelníčku).

Rostliny, které používáme jako potravu, jsou také živé organismy, avšak stojí na relativně nižším vývojovém stupni, a proto nejsou schopny intenzivně prožívat strach a bolest jako lidé a zvířata. Nicméně každý brambor a každé zrno je samostatný živý organismus, který si zaslouží úctu a soucit. Nesmíme je zničit zbytečně.

Poslední otázkou, kterou máme zodpovědět v souvislosti se zásadou ahinsy, je neubližování myšlenkou.

Mnozí z nás si uvědomují, jak bývá někdy těžké pobývat ve společnosti člověka, který je vůči nám záporně naladěn (přitom nemusí projevovat zřetelné nepřátelství ani vyjadřovat něco nepříjemného). Jak je však příjemné být ve společnosti člověka naplněného radostí a láskou!

Bioenergetické pole, které vzniká při prožívání různých emocí, zasahuje jiné lidi a ovlivňuje jejich cítění. Citliví lidé bez obtíží určují emocionální stav člověka podle kvality jeho bioenergetického pole.

Při sebezdokonalování je nejdůležitější odstranit v sobě schopnost záporné emocionální reakce (je však nutno pěstovat umění kontrolovatelného soucitu). Současně v sobě kultivujme kladné emoce. Tak přineseme štěstí jiným i sobě.

Pamatujme si, že právě myšlenkou začíná většina našich činů moudrých i hloupých. Nezachytíme-li zavčas hloupou myšlenku a nezapudíme-li ji, velmi brzy budeme litovat.

Druhou etickou zásadou je satja — pravdivost (nelhaní). Nedodržování této zásady se povoluje pouze v případech, kdy pravda může člověku uškodit (nemyslíme na sebe!), tj. když se satja dostává do konfliktu s ahinsou.

Třetí zásadou je astéja — nekradení (nezcizování). Nesnažme se přivlastňovat si cizí věci nebo myšlenky.

Aparigraha je nehrabivost. Osvobozuje nás od nepotřebných věcí a vede nás k vlastnictví věcí nezbytných.

Brahmačarja neboli kontrola nad pohlavním pudem neznamená požadavek absolutní a trvalé pohlavní zdrženlivosti. Můžeme ji však praktikovat dočasně jako prostředek k osvobození z otroctví pohlavní vášně, závislosti na ní a nutnosti pohlavního uspokojení. Na druhé straně manželské vztahy umožňují člověku velmi dobře projevit kladné i záporné vlastnosti. Jsou-li manželské vztahy spojeny s úsilím o duchovní vývoj, mohou se stát vynikající školou etického sebezdokonalování. Pohlavní vztahy a výchova dětí dávají velkolepou možnost osvojení nejdůležitějšího aspektu duchovní dokonalosti, Lásky.

Velký význam má také rozvíjení těchto kladných vlastností:

kšama — tolerance k lidem odlišného smýšlení;

daja — milosrdenství, dobro;

árdžava — prostota, skromnost;

hrí — pokora: člověk se nechlubí svými domnělými nebo skutečně existujícími přednostmi (je nutno stále vidět své chyby a snažit se jich zbavit, ne setrvávat v samolibosti).

Stupeň nijama obsahuje pět zásad, pravidel hygieny těla a psychohygieny. Šauča je nutnost udržovat tělo v čistotě. Jóga doporučuje časté umývání těla proto, že kůže znečištěná svými sekrety vyvolává pod vlivem určitých biofyzických jevů zhoršení celkové nálady a podporuje vznik stresových stavů. Zvláště se to týká kůže na hlavě. Všichni známe ten příjemný pocit po koupeli, jestliže jsme neměli možnost se několik dní umýt. Proto je zapotřebí se umývat tak často, aby tento stav byl trvalý, tedy denně.

Pokud jde o mytí a sprchování studenou vodou, je vhodné k tonizaci a otužování organismu. Kromě toho také posiluje vůli. Avšak nedoporučuje se těm, jejichž dalším úkolem je získat klid a vnitřní harmonii.

K lepší očistě střev při zácpách je vhodné ráno vypít jednu až dvě sklenice studené či horké vody (účinky jsou stejné). Je třeba mít na paměti, že jedovaté látky, které vznikají při hnilobných procesech ve střevech, se vstřebávají do krve a působí zhoubně na játra a jiné orgány. Hnilobné procesy v trávicím traktu vznikají nejsnadněji při nadbytečném požívání bílkovinné stravy na noc (94).

Mitahara znamená čistou stravu. Tělo se utváří z potravy. Je tedy závislé na tom, jak kvalitní stravu mu podáváme. S tím souvisí naše zdraví fyzické i psychické. Proto jóga věnuje čisté stravě velkou pozornost.

Lékařské výzkumy dokazují, že lakto-ovo-vegetariánská strava je pro lidský organismus nejvhodnější (10,34,44,52,54,91). Mléko a vejce obsahují úplný soubor esenciálních aminokyselin a stopových prvků. V kombinaci s pestrou rostlinnou stravou včetně stravy syrové je zajištěn dostatečný přísun vlákniny a všech ostatních potřebných látek. Avšak pravidelný příjem masité stravy je převážně příčinou ukládání solí kyseliny močové v různých tělesných tkáních. Důsledkem nadměrného příjmu živočišných bílkovin je podagra, poruchy spánku a paměti, podrážděnost, bolesti v kloubech, ve svalech, kožní nemoci a pod. (podrobněji o tomto tématu: 3, 28, 40, 41, 74 a dr. med. M. O. Bruker: Musíme trpět alergiemi?; Salvo 1990).

Při přechodu na lakto-ovo-vegetariánskou stravu nepociťujeme žádné obtíže, přijímáme-li dostatečné množství bílkovin (mléčných výrobků a vajec především). Brzy se přesvědčíme, že se nám zlepšilo zdraví, hlavně pokud jde o trávicí ústrojí, zvýšenou fyzickou odolnost, dobrou náladu a snižující se počet chorob z nachlazení (95,101).

Praxe ukazuje, že adepti, kteří nepřešli na doporučenou dietu, již od třetího měsíce cvičení nejsou schopni si osvojit složité autoregulační techniky.

Je vhodné se vyhýbat přebytečnému množství kuchyňské soli. Potravu je lépe při vaření nesolit. Množství soli, které obsahují přírodní potraviny (zelenina, ovoce, mléko atd.), chléb a pečivo, plně stačí pokrýt fyziologické potřeby organismu. Přebytek soli v potravě vede k hromadění vody ve tkáních, což záporně ovlivňuje naše zdraví i psychiku. Sůl je vhodné používat pouze jako konzervační činidlo k přípravě nakládaných hub, kvašeného zelí a pod.

Nepřepalujme rostlinné oleje. Dochází při tom k okysličování a v důsledku toho ke vzniku toxických látek.

Dávejme přednost syrové a vařené stravě před smaženou. Upravujme tepelně pouze ty potraviny, které nelze jíst za syrová.

Není vhodné pravidelně pít silný čaj a kávu. Kofein, který je v nich obsažen, je vynikajícím tonizátorem nervové soustavy. Avšak pravidelné neopodstatněné užívání jakéhokoli léku je škodlivé, vede k chronickým stresovým stavům.

Kouření a alkohol v sebemenších dávkách zabraňují dosažení výraznějších úspěchů v duchovní práci. Budeme-li však přísně dodržovat všechna uvedená doporučení, zbavíme se touhy po alkoholu i po cigaretě.

Trpíme-li nadýmáním, které vzniká kvasnými procesy ve střevech, obraťme pozornost na kombinace potravin při jednom jídle. Zvláště se k sobě nehodí cukry (marmeláda, med, sladké ovoce a pod.) s bílkovinnou a tučnou stravou. Bílkoviny a tuky zůstávají dlouho v žaludku, cukry se zpracovávají především ve střevech. Jestliže cukry musí zůstat několik hodin v žaludku společně s bílkovinami a tuky při poměrně vysoké tělesné teplotě, mohou začít kvasit. Tytéž nepříjemnosti vznikají při kombinaci mléka s uhlovodanovou stravou (nemusí docházet ke stejné reakci na tvaroh a jiné mléčné produkty). Zvládá-li naše trávicí ústrojí uvedené "těžké" kombinace, není třeba se touto otázkou zabývat.

Poslední neméně důležitá stravovací zásada je přijímání potravy v patřičném emocionálním ladění. Před jídlem je bezpodmínečně nutné zbavit se zbytečných myšlenek a naladit se na klidnou radostnou hostinu. Při jídle se nemají řešit problémy, které vyžadují velké soustředění. Rozhovor má být srdečný a příjemný. (Další literatura k otázce stravy 11,14,25,31,38,42,49,56,63.)

Santóša je spokojenost, stálé kladné emocionální ladění bez ohledu na okolnosti. Nemáme-li možnost změnit nepříjemné vnější podmínky, pak to nejhorší, co můžeme udělat, je nechat se unést zápornými emocemi. Nemůžeme-li situaci změnit, změníme svůj vztah k ní.

Pláčem a stížnostmi se nic nevyřeší. Dostaneme-li se s někým do konfliktu, nejproduktivnějším činem je najít jeho příčinu v sobě a vynasnažit se likvidovat následky své chyby. Nemá smysl zaměřovat se na chyby druhých. Mysleme především na své omyly a nedostatky a snažme se je napravit.

Naučme se dělat svou práci svědomitě a s radostí. Má-li práce etické opodstatnění, zaslouží si to. Nemá-li je, je lépe ji opustit. Svědomitá a radostná práce je naší povinností vůči těm, s kým a pro koho pracujeme. Je to záruka našeho osobního štěstí.

Svádhjája — filozofické úvahy, diskuse a četba, které pomáhají uvědomit si smysl života a cesty k dokonalosti.

Tápáš — askese, jakékoli sebezapření v rámci boje s vlastními chybami.

Íšvara pranidhána — vyznávání osobního Boha. Trvale si uvědomujme, že Život je náš Učitel, který nám stále dává různorodé lekce Lásky a Moudrosti, které nás vedou k Dokonalosti.